22.05.2006 KAZUISTIKA: Dopady nízké kvalifikace našich klientů

Příběh paní Ferové obsahuje ve své podstatě mnoho charakteristických situací, se kterými se běžně terénní pracovní poradci setkávají. Zdánlivý neúspěch celé kauzy pravdivě vypovídá o složitosti problematiky v celém jejím širokém kontextu. Některé teze jsou inspirovány  textem Jakuba Steinera.

Pracovní a rodinné předpoklady
Paní Ferová pochází z jedné ze čtyř sociálně vyloučených lokalit na Kladně. Je jí třiačtyřicet a má dokončené základní vzdělání. Paní Ferová je introvertnější Romka, s velmi zdravým „selským rozumem“. Dokáže proto velmi rychle a rozvážně reagovat na obtížné krizové situace. Na rozdíl od mnoha Romů, kteří bydlí v sociálně vyloučených lokalitách není zadlužená. Žije s jedním nezletilým a čtyřmi zletilými syny. Ti jsou stejně jako ona dlouhodobě evidováni na úřadu práce.

Dříve pracovala jako dělnice v místní továrně. Protože nemá zdravotní omezení, může vykonávat i obtížnější nízkokvalifikované práce. Dělala by uklízečku, pomocnou sílu v kuchyni nebo dělnici. Paní Ferová by ráda sehnala práci přímo na Kladně. Dojíždění je pro ní časově i finančně náročné. Již několik let se setkává s diskriminací na trhu práce. Byla několikrát odmítnuta zaměstnavateli poté co jim sdělila, že je Romka.

Snem paní Ferové je, aby ona i její synové sehnali legální práci. Podle ní by pak nebyli odkázáni na nízký příjem rodiny ze sociálních dávek.

Pracovní poradenství
Kvůli výše uvedeným skutečnostem jsem si dal tento cíl: Pomoci paní Ferové nalézt práci do tří měsíců a motivovat jí aby v ní vydržela déle než rok.

První pracovní příležitostí pro paní Ferovou byla uklízecí práce v továrně. Zaměstnavateli se na danou pozici hlásilo přes padesát zájemkyň. Řada z nich měla střední školu, a dříve vykonávaly uklízecí práce na letišti v Praze Ruzyni. Zaměstnavatel proto paní Ferové sdělil, že je velmi malá pravděpodobnost že by jí přijal.

Na příští domluvený pohovor, stejně jako na domluvenou pracovní konzultaci v kanceláři se paní Ferová nedostavila. Jako důvod uvedla hlídání vnuků.

Další pracovní příležitostí pro paní Ferovou byla dělnická práce v továrně. Zaměstnavatel ode mě dostal doporučení o pracovním uplatnění paní Ferové. Přes počáteční váhání nakonec paní Ferová zaměstnavateli i mně sdělila, že by danou práci dělala. Byla ochotná založit si účet a absolvovat dvě zdravotní prohlídky u svého i obvodního lékaře. Zaměstnavatel jí proto okamžitě přijal.

Po delším kontaktování mi při pracovní konzultaci v kanceláři sdělila, že do továrny nenastoupila kvůli tomu, že si to rozmyslela, protože by jí tato práce nebavila.

Na příští domluvený doprovod do personální agentury se také nedostavila. Jako důvod uvedla opětovné hlídání vnuků.

Hypotézy a otázky
Má paní Ferová šanci najít zaměstnání i když má „pouze“ základní školu? Domnívám se, že ano. Diskriminace podle vzdělání je však na trhu práce častější než diskriminace podle etnické příslušnosti. Vyšší vzdělání signalizuje zaměstnavateli, že daný jedinec není hloupý a líný. Proč proto Romové neinvestují do vzdělání svých dětí? Protože zde existuje efekt  společného vlastnictví. Ten znamená, že výnosy ze vzdělání v podobě příjmů se dělí mezi celou rodinu, ale náklady v podobě vynaloženého úsilí na absolvování školy nese jedinec sám.

Proč paní Ferová nenastoupila jako dělnice do továrny? Myslím si, že jeden z důvodů byly vysoké vstupní náklady na zaplacení vstupních prohlídek a založení účtu. Toto netrpělivé chování je u chudých lidí známý fenomén. Upřednostní raději menší momentální výhodu, před větší výhodou, která je však časově vzdálenější. Proč? Protože vidina lepší budoucnosti je pro ně velmi nejistá. Navíc pokud se paní Ferová domnívala, že v práci dlouhodobě nevydrží, zachovala se racionálně. Maximalizovala svůj užitek.

Proč se paní Ferová nedostavila na další pohovory a domluvené konzultace? Domnívám se, že nejde o odrazení paní Ferové z důvodu neúspěchu při prvním pohovoru. Na ten je již  zvyklá. Jde spíše skutečně o upřednostnění zájmů rodiny před pracovními zájmy. Proč? Protože Romové se v mnohem větší míře spoléhají na rodinné vazby, než na anonymní tržní mechanismy. Navíc je to způsobeno nízkou důvěryhodností, kterou ke mně paní Ferová má. Myslím si, že pokud budu paní Ferovou častěji navštěvovat v její sociálně vyloučené lokalitě, bude náš pracovní vztah založený na větší důvěře a tím vzroste i její spolehlivost.

Závěr
Díky výše uvedeným skutečnostem se domnívám, že jsem měl velké očekávání. Reálně splnitelný cíl je proto pomoci nalézt paní Ferové práci do půl roku. Ohromnou výhodou paní Ferové je, že není zadlužená. Do budoucna se domnívám, že je velká pravděpodobnost, že paní Ferová sežene práci. A to ať již v některé z továren v Kladně nebo prostřednictvím svozových autobusů v továrnách v přilehlých obcích.


Tomáš Pelc
© Člověk v tísni, o.p.s.