14.05.2009 KAZUISTIKA: Dnes není na výběr

info_sance.jpgNaděje umírá poslední. Heslo dnešních dnů, kdy našinec vyhozený z práce, sežene jinou jen zázrakem. Jak se s touto nepřízní vyrovnal za pomoci naší kolegyně mladý hoch Viktor, nám prozradí následující kasuistika.

Rodinná a pracovní anamnéza:

Viktorovi je nyní 20 let, žije na nelegální ubytovně se svými příbuznými. Od svých 15ti do 18ti let vyrůstal ve výchovném ústavu v malé vesničce v pohraničí, kde nastoupil na učební obor kuchař číšník  a  absolvoval 3 ročníky. K závěrečným zkouškám nedošel, protože v dubnu 2007 byl propuštěn z ústavu ve chvíli, kdy dovršil  18ti let. Marek se těšil na život venku, v té chvíli nad dokončením školy nepřemýšlel, přestože ho vaření bavilo. Ve svých 18ti letech přišel poprvé do Prahy, kde od té doby žije u svých příbuzných. S rodiči se vídá minimálně, hodně se stěhují z místa na místo v rámci České a Slovenské republiky.

 

Pracovní poradenství:

 Viktora znám, od té doby, co přišel do Prahy. Obrátil se na mne s žádostí o pomoc, v té době neuměl sám říci, co by konkrétně potřeboval. Při našich prvních setkáních Viktor na jednu stranu žádal o pomoc, na druhou stranu byl ale hrdý a nechtěl připustit, že by situaci nezvládl sám. Vnímala jsem to tak, že je v Praze úplně ztracen (nikam sám netrefil, neměl tu přátele, nevěděl, co si počít, stěhoval se po pár dnech od příbuzných k příbuzným). Trvalo delší čas než byl ochoten přijmout pomoc. Řešili jsme jeho zdravotní dokumentaci a vyjednávala jsem s jeho kurátorem převedení na pražský úřad práce. Většina zakázek uvízla na tom, že Viktor nikdy nedotáhl věci do konce. Také jsme promýšleli jeho návrat do školy, ale jeho finanční situace ho donutila hledat zaměstnání. Naše spolupráce na hledání zaměstnání  2x skončila neúspěšně, protože Viktor dal vždy přednost nelegálnímu zaměstnání.

Začátek spolupráce byl hodně intenzivní. Poté, co se Viktor v Praze trochu adaptoval a získal práci na černo, se naše spolupráce přerušila. Viktor se znovu objevil v říjnu 2008 ve chvíli, kdy už delší dobu nemohl sehnat žádnou práci. Na základě minulých zkušeností jsem chvíli zvažovala, jestli se s Viktorem opět pustit do práce, ale nakonec jsem do toho šla. Viktor udělal obrovský kus práce. Dokázal si zajistit a udržet  bydlení, sice na nelegální ubytovně a za nelegálně vydělané peníze, ale na romského kluka, který přišel sám poprvé do Prahy po 4letém pobytu ve výchovném ústavu a neměl žádnou podporu rodičů, je to z mého pohledu velký kus práce.

Viktor získal od začátku prosince místo v úklidové firmě, která zajišťuje úklid metra. Zpočátku za mnou chodil naštvaný, že ho podvedli, když mu do pracovní smlouvy napsali, že jde o práci na dobu určitou (na 1 rok) a chtěl se vším praštit. Vysvětlila jsem mu, že to je v současné době běžný postup zaměstnavatelů a že to není nic proti němu. Po pár týdnech byl v práci spokojený a práce si vážil. Zdálo se, že se vše ubírá dobrým směrem. V únoru ho však (3 dny před koncem zkušební doby) propustili - vůbec nechápal proč. Rozhodla jsem se oslovit vedoucího personálního oddělení a ten mi potvrdil, že Viktor pracoval dobře a že chyba není rozhodně na jeho straně. Mezi řádky neznačil, že mistr směny nemá rád Romy a že on s tím nemůže nic udělat. Viktorovi by rád pomohl a nabídl, že na něj dá kdykoliv pozitivní reference dalším potenciálním zaměstnavatelům.

Začali jsme tedy s Viktorem opět od začátku. Ovšem hledat nové pracovní místo v době, kdy se do situace na trhu promítla hospodářská recese, se jevilo téměř beznadějným. Viktor byl den ode dne zdeptanější a zdeptanější - bál se, že přijde o bydlení. Celé dny trávil obcházením staveb po Praze, telefonováním na inzeráty, ale bezvýsledně. Ani já jsem neměla klientovi co nabídnout - inzerátů je čím dál méně a zájemců o práci přibývá. Nakonec jsme se během jedné konzultace domluvili, že zavoláme vedoucímu personálního oddělení úklidové firmy, která Viktora propustila.  Zde jsem vylíčila klientovu svízelnou situaci a optala se, zda by nebylo volné pracovní místo v jiném sektoru, než kde předtím pracoval. Vedoucí mi sdělil, že je zlá doba, a proto mají uzavřený nábor zaměstnanců. Jediné, co by mu mohl nabídnout, je místo venkovního uklízeče, které se zrovna dnes uvolnilo. Viktor z naší konzultace odešel rovnou k vedoucímu personálního oddělení, byl přijat a následujícího dne nastoupil do práce.

 

Otázky a hypotézy:

Když už není ani možnost nelegálního přivýdělku, je člověk ochoten dělat cokoli.

 

Závěr:

Klient dostal horší typ zaměstnání než bylo to, o které prvně přišel kvůli nesnášenlivosti svého nadřízeného. Dříve by Viktor na takovouto práci nikdy nepřistoupil.

Situace na pracovním trhu je horší a horší: nejen však na trhu s prací legální, ale i s prací nelegální.


Lucie Jindráková
© Člověk v tísni, o.p.s.