2. Přímá práce s klienty - zprostředkování
Služba pracovního poradenství je postavena primárně na přímé práci s klienty, přičemž je při poskytování služby důležité klást velký důraz na flexibilitu a terénní charakter. Právě terénním charakterem je naše služba specifická a klientovi přináší přidanou hodnotu oproti velkému množství jiných pracovních agentur, které dnes na pracovním trhu působí. Služba pracovního poradenství při dodržení tohoto charakteru představuje svébytný a oprávněný prostředek na cestě k vyšší legální zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením.

Zaměstnavatelé, zprostředkovatelé ÚP a další jsou důležitými partnery pracovního poradce v lokalitě a snaha pomoci klientovi by neměla ohrozit korektní vztahy s těmito partnery. Jednotlivé fáze spolupráce s klientem jsou znázorněny ve schématu č.3.

Schéma 3: Fáze spolupráce klienta a pracovního poradce
met_s3.gif

A - Navázání spolupráce s klientem
Pracovní poradce začíná spolupracovat s klientem na základě poptávky ze strany klienta. Tuto poptávku je ale možné a často potřebné aktivně podpořit, například častou přítomností pracovního poradce přímo v lokalitě nebo mezi potenciálními klienty, zavedením rozhovoru s klienty TSP na téma práce atd. Po vstupním rozhovoru o možnostech, pracovní minulosti a představách klienta je s klientem založena zakázka na zprostředkování zaměstnání.

B - Uzavření pracovní smlouvy
Uzavřením písemné pracovní smlouvy je završena první fáze práce s klientem, během níž poradce podniká další podpůrné kroky (pomoc s nalezením a výběrem nabídky zaměstnání, posilování komunikačních dovedností, motivační práce s klientem a jeho rodinou, ale také např. získání výpisu z rejstříku trestů, výmaz z rejstříku, atd.). Ve chvíli, kdy je s klientem podepsána smlouva, nabízí pracovní poradce klientovi možnost asistence po dobu trvání zákonem stanovené zkušební lhůty nebo déle.

C - Asistence
V případě zájmu klienta je pracovním poradcem poskytována asistence po dobu trvání zkušební lhůty nebo i po jejím uplynutí. O této asistenci, pokud s tím klient souhlasí, poradce informuje zaměstnavatele, který tak v případě výjimečných situací (neshod s klientem, ztráty kontaktu s klientem, atd.) může kontaktovat pracovního poradce a požádat o asistenci. Podobně i klient se na pracovního poradce obrací s různými otázkami, problémy…

V praxi je třeba se připravit na to, že většina klientů o asistenci nemá zájem. Ve chvíli, kdy získají zaměstnání, službu většina z nich opouští. Poradce se často dozví o další kariéře klienta jen díky kontaktu klienta s TSP, nebo od jiných klientů nebo obyvatel lokality. Pokud chce poradce udržovat přehled o další pracovní dráze klienta, o tom, zda si zaměstnání udržel, musí v typickém případě klienta sám vyhledat, což znamená jistou investici v podobě pracovního času. Jde také o záležitost hranic, poradce by se neměl dostat do situace, kdy klienta „otravuje“. Nicméně pokud tomu předchozí nastavení ve spolupráci s klientem nebrání, je oprávněné a účelné, aby poradce klienta aktivně vyhledal a zajímal se o jeho současnou situaci, případně, pokud je to potřeba, nabídl klientovi aktivně své další služby.

D - Vypovězení smlouvy
V případě, že dojde z jakéhokoliv důvodu k ukončení pracovněprávního vztahu, nabízí pracovní poradci zaměstnavatelům pomoc s formálním ukončením tohoto vztahu. Zvláště v případech, kdy zaměstnanec nepoužívá žádný standardní komunikační kanál (telefon, email, atd.) a ani na adrese trvalého bydliště není k zastižení, může se toto formální ukončení značně protahovat a právě pracovní poradce, díky terénní práci, kterou provádí, má větší možnost zaměstnance kontaktovat. Tato služba není primárně určena klientům, ale právě tato nabídka je pro většinu zaměstnavatelů nejzajímavějším produktem, který může pracovní poradce nabídnout, čímž je možné získat důvěru zaměstnavatele.

Pokud je poradce v kontaktu se zaměstnavatelem, je třeba nabízet asistenci citlivě a po zralé úvaze. Kontaktní osoba na straně zaměstnavatele (typicky personalista, pracovník HR oddělení) nemusí mít pochopení pro charakter služby a specifika klientů. Obecně mají zaměstnavatelé větší pochopení pro pracovní poradenství tam, kde je neuspokojená jejich (rostoucí) poptávka po pracovní síle, a nemohou si tedy „vybírat“. Tam, kde je potenciálních pracovníků dostatek, může asistence poradce signalizovat „problematičnost“ uchazeče, zafungovat jako negativní kritérium výběru, a tím klienta znevýhodnit.

2.1. Lokalita
Pojem lokalita představuje v kontextu pracovního poradenství modelovou kategorii, která se liší podle sídla, jehož je součástí. Pracovní poradenství je poskytováno v rámci celého sídla. Obecně lze kategorii lokalita charakterizovat jako místo s vyšším výskytem potenciálních klientů služby od jednotlivých domů přes shluky více domů, které tvoří ulici až po celé čtvrti tvořené i desítkami budov.

V rámci lokality je většinou klient součástí širší rodinné sítě, která svými kolektivními nároky na úspěch jedince představuje významný demotivační faktor v procesu zaměstnávání. V prostředí často vynucované solidarity jsou potlačeny individuální aspirace klientů, a ti nejsou motivováni kumulovat zisk. Mzda, kterou pak klient donese domů se rychle rozpustí v rámci širší rodiny. Ve výsledku tedy platí, že čím více finančních prostředků je utraceno hned po jejich obdržení, tím více jich zůstane tomu, kdo je vydělal. Právě tlak na kolektivní solidaritu představuje jednu ze základních odlišností, kterou se vyznačují romští klienti ze sociálně vyloučených lokalit. Jiní klienti, kteří jsou také ohroženi sociálním vyloučením, ale nejsou součástí těchto rodinných sítí, jsou v procesu zaměstnávání v dlouhodobější perspektivě úspěšnější.

Na druhou stranu zdaleka ne všichni romští klienti jsou obklopeni solidární rodinnou sítí, a u mnohých budou jejich blízcí v užší rodině (partner/ka, rodiče), těmi, kdo budou klienta motivovat (někdy tlačit) k tomu, aby si zaměstnání sháněl, což je pozitivní motivace, která ale pochopitelně nemusí být dostečná.

2.2. Cílová skupina
Příliš podrobnou definicí cílové skupiny bychom se mohli snadno dopustit diskriminačního chování. Služba by neměla být odepřena nikomu, kdo o ni aktivně projeví zájem, ale v některých případech je dobré uchazeči nabídnout vhodnější službu, kterou poskytuje jiná organizace. Primárně je služba zaměřena na lidi ohrožené sociálním vyloučením, na osoby se sníženou schopností orientace ve složitém institucionálním prostředí, kteří potřebují individuální a flexibilní přístup ze strany pomáhající organizace. Nejvýznamnější cílové skupiny splňující výše uvedené charakteristiky jsou sociálně vyloučení Romové, osoby opouštějící výkon trestu, mladiství a mladí dospělí ukončující ústavní výchovu a jinak sociálně znevýhodněné osoby. Cesta na legální pracovní trh je však náročná a vyžaduje značnou motivaci na straně klienta a tak zdaleka ne všichni, kteří splňují výše uvedenou charakteristiku, jsou vhodnými adepty na poskytnutí služby pracovního poradenství.

2.3. Klient
Dnešní pracovní trh poskytuje mnoho příležitostí i lidem, kteří jsou nositeli různých znevýhodnění, nebo bývají objektem předsudků, a zároveň jsou bez kvalifikace (typicky absolvovali, nebo dokonce nedokončili, pouze základní nebo zvláštní školu). Tyto pracovní nabídky však málokdy přinášejí dlouhodobou perspektivu růstu a naplnění, většinou se jedná o nízkokvalifikované pracovní pozice. Takové pozice se vyznačují vysokou fluktuací a nízkým finančním ohodnocením. Taková práce je obvykle nabízena na krátkodobé úvazky a za velmi nízké mzdy na úrovni mzdy minimální. Tento stav je doprovázen fungujícím institutem práce "na černo", a tak je právě motivace klienta získat legální zaměstnání klíčovým faktorem.

Motivovaných klientů je však málo, a tak je někdy užitečné motivaci u klientů cíleně povzbuzovat a vyvolávat. Musíme si však být vědomi toho, že takto vyvolaná motivace může rychle opadnout a dosavadní spolupráce s klientem nepovede k původně vytčenému cíli., i když může přinést jiné pozitivní výsledky například v tom smyslu, že klient získá nové dovednosti nebo informace, které využije později. Častým rizikem je lichá motivace klientů, která může často působit velmi věrohodně, ale k úspěchu nevede. (viz. kapitola 5.2.)

2.4. Vstup do lokality, získávání a přebírání klientů od TSP
Vzhledem ke skutečnosti, že pobyt v lokalitě není podmínkou spolupráce, je název kapitoly částečně zavádějící. Kontakt pracovního poradce s potenciálním klientem může vycházet z iniciativy klienta i pracovního poradce. Pracovní poradce může být kontaktován přímo v kanceláři nebo v lokalitě při spolupráci s jiným klientem. Iniciativa pracovního poradce se realizuje především v lokalitě, kde na základě doporučení třetí osoby poradce přímo osloví potenciálního klienta s nabídkou spolupráce.
Jak už jsme předeslali, je účelné pojímat službu pracovního poradenství jako určenou pro klienty z celého města, ve velkém městě pak městské části nebo skupiny městských částí. Zájem o službu není v cílové skupině nikdy tak velký, aby při práci v jediné lokalitě byla služba efektivně využita.
Ze stejného důvodu nemá smysl klást omezení na způsob, jakým je mezi poradcem a klientem navazován kontakt. Poradce přichází do kontaktu s novým klientem tak, že službu Pp klientovi doporučí jiný pracovník organizace, typicky TSP, nebo jiný klient, nebo poradce klienta potká při práci v lokalitě, nebo nový klient osloví poradce při jeho práci s jiným klientem, dostaví se do kanceláře, atd.
Aby byla kapacita poradce optimálně využita, je potřeba zajistit co nejširší informovanost o službě. Je účelné na institucích, kam klienti docházejí (sociální odbor, Úřad práce) informovat o službě pracovního poradenství personál, případně se domluvit na tom, že pracovníci instituce na naši službu upozorní ty své klienty, kteří by ji mohli využít. Malé letáčky, které stručně a srozumitelně službu představují, s kontaktem na poradce a kancelář, mohou upozornit na službu ty klienty, kteří jsou zvyklí věnovat pozornost psanému slovu. Podobně inzerce v médiích v podobě článku nebo reportáže o službě.

Důležitá je existence funkční vazby mezi různými službami, které jsou klientovi nabízeny – ostatní pracovníci musí být dobře obeznámeni s tím, co dělá jejich kolega, pro jaké klienty jsou jeho služby určeny, co od nich lze očekávat a za jakých podmínek. Eventuální předání klienta by měli spolupracující členové týmu prodiskutovat, případně se dohodnout na sdílení spisu (sdílení klienta v ARA). Terénní sociální pracovníci musí mít ke kolegovi – pracovnímu poradci - důvěru a naopak, musí chtít předávat si klienty a sdílet o nich informace (samozřejmě v mezích etického standardu) a koordinovat spolupráci s klientem. Vedení týmu musí zajistit efektivní spolupráci v týmu a kvalitní případovou supervizi obtížných případů. Kvalita spolupráce v týmu je jedním z nejdůležitějších, ne-li vůbec nejdůležitější faktor úspěšnosti služby pracovního poradenství.

Rozhodně neplatí, že když klient vysloví záměr získat zaměstnání, bude možné s ním konstruktivně pracovat na tomto cíli. Takto projevená objednávka může být produktem liché motivace klienta. A protože TSP pracují s klienty na jiných typech zakázek, také předpoklad TSP, že s klientem bude možné na získání zaměstnání produktivně pracovat, může být nadhodnocený. (viz kap.2.6.1. a 5.3).

U klientů, u kterých to přichází v úvahu, je důležité poznat jejich přirozené prostředí. K tomuto účelu lze nabídnout klientovi schůzku doma. V klientově situaci totiž v typickém případě hraje klíčovou roli rodinná situace, kterou poradce samozřejmě nemůže do hloubky zkoumat, ale může postřehnout její důležité aspekty při návštěvě u klienta doma. Schůzka v klientově přirozeném prostředí může dát užitečné vodítko pro odhad klientovy motivace a pro práci s ní. . Obecně je terénní charakter služby velmi podstatným parametrem, který tuto službu odlišuje od velkého množství pracovních agentur zaměřených na zprostředkování práce realizované v kanceláři, často v izolaci od reality klienta, aby tak byl posílen nízkoprahový charakter služby.

Na druhou stranu ve chvíli, kdy dojde například na výběr z inzerátů nebo na sestavování životopisu, je práce v kanceláři podstatně efektivnější. U klienta doma v typickém případě nebude na takovou práci klid, o připojení na internet, PC nebo telefonu nemluvě. Někteří poradci také považují za dobré otestovat klientovu motivaci právě tím, že klienta na další schůzky zvou do kanceláře. Klient, který není ochoten se tam dostavit, se bude těžko den co den dostavovat na pracoviště. Pro optimálně vedenou spolupráci je tedy užitečné vhodně kombinovat návštěvu u klienta doma a práci v kanceláři.

2.5. Hranice x Přirozenost
Rozpoznání a udržení určitých hranic při práci s klientem je důležité k poskytování profesionální služby. Vyjmenování a slepé dodržování všech podrobností by však bylo stejně neprofesionální jako nedodržování pravidel žádných. Vzhledem ke skutečnosti, že realita klientů je často velmi složitá a různorodá, je vhodné vytýčení základních mantinelů, rámcových pravidel. V konkrétní spolupráci s klientem je potřeba se spoléhat na dosavadní zkušenosti, na profesionální intuici a každou spoluprací s klienty si své zkušenosti rozšiřovat. Zpočátku je důležité i sebemenší pochybnosti konzultovat se svými zkušenějšími kolegy, kteří podobnou situaci již pravděpodobně někdy řešili, nebo se supervidujícím pracovníkem (vedoucím, supervizorem). Vždy by však měl být kladen důraz na individuální a flexibilní přístup, na zájem klienta a na citlivost k prostředí, ze kterého klient pochází a ve kterém žije.

Rámcová pravidla:
Ctít důvěru ve vztahu s klientem
Příklad 1: S klientkou řešíte splacení dluhů, o čemž není informován její manžel, a vy nevíte, jestli si klientka přeje, aby o tom informován byl . V případě, že se vás manžel dotáže na důvod vaší návštěvy, zachovejte maximální zdrženlivost i za cenu drobné lži (např. že po vás manželka chtěla jen nějakou radu…) při další spolupráci s klientkou je třeba dbát na chráněné prostředí.- tedy konzultovat s klientkou tam, kde nebudete rušeni ostatními členy rodiny, jejichž přítomnost může být v tomto případě pro klienta nežádoucí (např. v kancelář, na ulici, v parku, atd.).

Být citlivý ke kulturnímu a sociálnímu prostředí i ke konkrétní situaci klienta
Příklad 2: Klient vám při návštěvě u něj doma nabídne kávu. Pokud ji z jakýchkoliv důvodů nechcete, odmítněte ji citlivě, s přihlédnutím ke skutečnosti, že klientova nabídka může být součástí kulturního rituálu a vy se jej můžete necitlivým odmítnutím hluboce dotknout.(chápáno jako odmítnutí samotného klienta, štítivost…).

2.6. Metody a techniky
Definovat univerzálně platné metody práce není záměrem této kapitoly, spíše jde o představení základních postupů, které jsou zároveň seřazeny v obvyklé časové posloupnosti, jak mohou být aplikovány při reálné práci s klienty.

2.6.1. Motivace klienta
Jak již bylo několikrát zmíněno, nejdůležitějším předpokladem úspěšné spolupráce mezi pracovním poradcem a klientem je dostatečná motivace klienta. Tato motivace nemusí být na první dojem patrná a její vhodný odhad může významně zefektivnit spolupráci. Mnoho klientů nedokáže identifikovat problém na jehož základě by vyvinuli aktivitu k nalezení zaměstnání. Důležitá je podpora a rozvíjení samotné motivace tak, aby klientovi pomohla k překonání obtíží spojených se vstupem na legální pracovní trh. Motivaci je tedy možné podporovat, nikoliv však klientovi nutit! V případě, kdy klienta přesvědčujeme o jeho potřebě „jít pracovat“ proti jeho vůli, a v rozporu s tím čeho si je sám dobře vědom, (například že prací na černo si vydělá víc a to je to, co je pro něj rozhodující) zvyšujeme riziko, že spolupráce ve svém důsledku nebude úspěšná a pouze povede k narůstání frustrace pracovního poradce z vlastního neúspěchu.

Riziko představuje častý výskyt liché motivace, kdy potenciální klienti nepřicházejí s objednávkou pomoci se zprostředkováním zaměstnání na základě vlastního rozhodnutí, ale na základě rozhodnutí někoho jiného (např. rodiče, kurátor, atd.). Nejčastější zdroje takové liché motivace lze charakterizovat takto:

Nátlak rodičů - zdrojem liché motivace jsou rodiče uchazeče, kteří na něj z různých důvodů (nejčastěji finančních) vyvíjejí nátlak, aby si našel práci. Pokud se odehrává kontakt doma, je třeba vyslechnout klienta i mimo dosah ostatních příbuzných a blízkých tak, aby klient mohl v atmosféře důvěry promluvit o svých motivech opravdu svobodně.

Vyhovět probačnímu úředníkovi a jiným úředníkům (např. úřednice z oddělení hmotné nouze, tzv. aktivizační plán) – klienti, kteří přicházejí z výkonu trestu, jsou odkázáni na spolupráci s různými institucemi. Jednou z takových je i probační a mediační služba. Probační úředník je s klientem v relativně pravidelném kontaktu a kromě jiného se snaží motivovat klienta k aktivnímu přístupu při hledání zaměstnání. V mnoha případech jsou klienti „naoko“ motivováni ve snaze úředníkovi vyhovět a přicházejí s objednávkou za pracovním poradcem. Samotný strach z návratu do výkonu trestu ale k úspěchu nestačí.

Potvrzení o zaměstnání – častou objednávkou, se kterou klienti přicházejí, je snaha získat potvrzení o zaměstnání. Takové potvrzení může být přiloženo například k žádosti o obecní byt a ve výsledku vede k vyššímu bodovému ohodnocení, nebo při vyřizování různých půjček. Klient však není motivován reálně do práce nastoupit a docházet a zakázka tak může rychle skončit neúspěchem. Z výše uvedeného vyplývá, že identifikace pravé motivace u klienta, který za vámi přichází s objednávkou, bývá velmi složitou fází spolupráce, která může ovlivnit celou budoucí spolupráci.

Motivace klienta se během spolupráce většinou vyvíjí, narůstá a opadá, střídá se. Často je motivace a snaha funkcí momentální nouze. Když na klienta akutně tlačí platby nebo dluhy, snaží se víc, a pokud se krize nějak vyřeší nebo oddálí, může klientova motivace opadnout. I někteří klienti, kteří zpočátku nepůsobí příliš motivovaně, se později „probudí“, začnou být aktivní, iniciativní a berou spolupráci zodpovědně. Jiní se naopak velmi snaží zezačátku, ale později spolupráci vzdají. Někteří klienti jsou v průběhu spolupráce liknaví, ale nakonec do práce nastoupí, jsou v ní spokojeni a udrží se v ní, zatímco jiní působí velmi motivovaně, ale po nástupu do zaměstnání brzy vychladnou.

Odhad klientovy motivace tedy není něco, co by poradce mohl jednoduše jednou provždy„provést“. Výše uvedená rizika je dobré znát a brát je v úvahu, rozhodně to ale neznamená, že klient, který chce vyhovět rodičům nebo úředníkům veřejné správy, nemůže s poradcem úspěšně pracovat na získání zaměstnání. Obecně je práce s klientovou motivací především věcí zkušenosti, která se získává praxí, a má intuitivní povahu. Čím více zkušenosti poradce se svými klienty získá, tím více se bude moci na svou intuici spolehnout.

2.6.2. Podrobná pracovní anamnéza
Nástrojem, který může ušetřit mnoho času a energie, je vypracování podrobné pracovní anamnézy na počátku spolupráce. U terénní sociální práce (TSP) existují některé zakázky, které nevyžadují téměř žádné osobní informace o klientovi, v pracovním poradenství však takové zakázky nejsou. Ačkoliv si klient mnoho informací již nemusí pamatovat například z důvodu vysokého věku, je podrobné zpracování této anamnézy nezbytnou součástí spolupráce. V takové anamnéze by neměly chybět informace o vzdělání (školy, kursy), dosavadním zaměstnání (časové vymezení, zastávaná pozice, případně výše mzdy) a o zdravotních omezeních, která mohou mít vliv na výkon práce. S takto vyplněnou anamnézou je třeba nakládat s maximální opatrností, dle zákona na ochranu osobních údajů a etického standardu oprganizace, neboť obsahuje citlivé údaje o klientovi.
Nejlepším nenásilným způsobem, jak pracovní anamnézu získat, je sestavit společně s klientem jeho životopis, který bude klient ve většině případů potřebovat.

2.6.3. Sestavení CV
Na základě informací z pracovní anamnézy je důležité s klientem sestavit CV, které je poté využíváno při hledání zaměstnání. Na samotném sestavení životopisu by se měl aktivně podílet klient. Poradce by měl pomáhat hlavně kladením vhodných otázek, a samozřejmě, pokud je to potřeba, se samotným sepisováním, neboť dnes je již standardem životopis sepsaný na PC, které většina klientů nemá a neumí s ním zacházet.Společné sestavování životopisu je také nenásilná metoda, jak se o klientově pracovní minulosti dozvědět potřebné informace. Zároveň sestavení CV je vhodné používat jako nástroj testování samostatnosti a dovedností klienta. Tuto fázi není třeba uspěchat, ale spíše je třeba zaměřit se na zvyšování kompetencí klienta. Jsou však situace, kdy je sestavení CV s klientem bezpředmětné. V případě, kdy klient dokončil maximálně ZŠ a doposud nikde legálně nepracoval, je sestavování životopis zbytečné, a může spíše vést k frustraci klienta.

2.6.4. Nácvik praktických dovedností
Mnoho klientů má problém s formálním vystupováním a s orientací v běžném institucionálním prostředí. Tato neznalost je mnohdy způsobena malou zkušeností a odlišným sociokulturním prostředím, ze kterého klienti pocházejí. Problémem často bývají tak běžné dovednosti, jako je telefonování, napsání dopisu, komunikace s personálem úřadu, vystupování u zaměstnavatele atd. Když poté klient přijde za zaměstnavatelem ve snaze ucházet se o nabízené pracovní místo, komunikační problémy se projeví jako významná nevýhoda .

Příklad 3: Pokud s klientem naleznete vhodné inzeráty, kam je třeba zatelefonovat, můžete na první inzerát zavolat sami v přítomnosti klienta tak, abyste mu postup názorně demonstrovali, poté celý hovor proberete a na další inzerát by již měl klient zatelefonovat sám. Nezapomeňte klientovi poté poskytnout zpětnou vazbu. Pokud je na místě s klientem telefonát nacvičit, vysvětlete mu, jak má hovor vypadat, pak mu předveďte nanečisto, jak byste volali vy, a nakonec můžete nechat klienta zavolat na inzerát na práci, o kterou nemá zájem, jako by o ni zájem měl. Dosáhnete tak vysoce reálné nápodoby hovoru „na čisto“. Pak klientovi řekněte, co udělal dobře a co by měl nebo mohl udělat lépe.

V některých případech je vhodné klienta informovat o významu slušného vystupování a upravenosti při formálním pohovoru se zaměstnavatelem. Nezapomínejte, že klient často ze svého přirozeného prostředí tyto znalosti nemá a může vás nemile překvapit, pokud s ním jdete na domluvenou schůzku, že přijde pozdě, nebo nedostatečně upravený, někdy po požití alkoholu. Ve vztahu s klientem je maximálně důležité dbát na klientovu důstojnost, ale zároveň je potřeba vyvarovat se základních chyb. Na možnost těchto praktických nácviků by měl být klient upozorněn při začátku spolupráce.

2.6.5. Doprovod a jednání s institucemi
Zpočátku je dobré, pokud to potřebuje, poskytnout klientovi plný servis při komunikaci a jednání s institucemi, zaměstnavateli. Klienta můžete doprovázet na úřad práce, k vyřízení výpisu z rejstříku trestů, atd. Zpočátku si můžete domluvit sraz v místě bydliště klienta a pomoci klientovi se zorientovat v systému hromadné dopravy, příště byste si již měli dát sraz např. na zastávce a nakonec se scházet na místě samotné schůzky (úřad, zaměstnavatel, atd.).

Do kontaktu se samotným potenciálním zaměstnavatelem vstupujte jen tehdy, pokud jste si jisti, že to klient bez Vaší pomoci sám nezvládne. Jak už jsme byli uvedli, někteří zaměstnavatelé mohou vnímat asistenci poradce jako příznak rizikovosti uchazeče, a kontakt poradce se zaměstnavatelem, nebo i jeho pouhá přítomnost, tak může klientovi uškodit. Zvláště pokud má zaměstnavatel z koho vybírat, tedy pokud je o volné místo dostatečný zájem způsobilých uchazečů.

2.6.6. Zvyšování kompetencí klienta
Cílem všech výše popsaných forem spolupráce s klientem by mělo být mimo jiné neustálé zvyšování kompetencí klienta. Ať už jde o sestavení pracovní anamnézy, sestavení a vhodné strukturování CV, nácvik telefonátu, vhodné vystupování při osobní schůzce, doprovod a nácvik cestování. Všechny tyto aktivity mohou mít mimo prvotní funkci (s někým se spojit, jednat, atd.) pro klienta také druhotný výsledek, a to zvyšování jeho schopností. V situaci, kdy kvalifikace našich klientů bývá velmi nízká a dosavadní zaměstnanecká kariéra často téměř žádná, může klientova zdatnost v komunikaci a vystupování být tou jedinou dovedností, kterou je možné prezentovat. Zároveň i v případě neúspěchu v zakázce zaměstnávání klientovi tyto nabyté zkušenosti zůstávají a zvyšují šanci, že v dalším hledání, ať už s naší pomocí, nebo bez ní, bude úspěšnější.

Tato sekce se připravuje.
© Člověk v tísni, o.p.s.